English version
Česká rada dětí a mládeže ocenila starosty. > Informace > Aktuality > Životní jubileum Jarmily Šulákové

Životní jubileum Jarmily Šulákové

28.6.2009

Oslava narozenin v Kozlovicích, foto c Jiří JandaOslava narozenin v Kozlovicích, foto c Jiří Janda
Oslava narozenin v Kozlovicích, foto c Jiří Janda
Oslava narozenin v Kozlovicích, foto c Jiří Janda Oslava narozenin v Kozlovicích, foto c Jiří Janda
Oslava narozenin v Kozlovicích, foto c Jiří Janda
Oslava narozenin v Kozlovicích, foto c Jiří JandaOslava narozenin v Kozlovicích, foto c Jiří Janda
Oslava narozenin v Kozlovicích, foto c Jiří Janda
Lidový rok Velká Bystřice 2008, foto Pavel KolmanLidový rok Velká Bystřice 2008, foto Pavel Kolman
Lidový rok Velká Bystřice 2008, foto Pavel Kolman
Setkání cimbálových muzik Valašského království Frenštát pod Radhoštěm 2008, foto Lenka BednářováSetkání cimbálových muzik Valašského království Frenštát pod Radhoštěm 2008, foto Lenka Bednářová
Setkání cimbálových muzik Valašského království Frenštát pod Radhoštěm 2008, foto Lenka Bednářová
Vševalašský bál a 700 let města Vsetína 2008  Vševalašský bál a 700 let města Vsetína 2008
Vševalašský bál a 700 let města Vsetína 2008

Nejznámější zpěvačka valašských lidových písní Jarmila Šuláková se 27.června 2009 dožila 80 let. Má naprosto nezaměnitelný hlas a muzikantský projev a příznivci lidové písničky ji znají takřka odnepaměti. Pro mnoho lidí Jarmila Šuláková rovná se folklor, a pokud by měl folklor svou první dámu, byla by to určitě ona. Je občas také označována jako královna lidové písně.

Narodila se na vsetínském předměstí 27. června 1929 do muzikantské a divadelní rodiny: maminka byla nadšená ochotnická herečka se zálibou v operetě, tatínek všestranný amatérský muzikant ovládající několik nástrojů. Oba své zálibě holdovali i doma a Jarmila už jako dítě výborně zpívala. Od školních let chodila do pěveckého sboru a v něm získala i základy pozdějšího repertoáru.

Z nutnosti se vyučila kožešnickou švadlenou, ale řemeslo jí k srdci nepřirostlo;  živila se jím jen tři roky po vyučení a pak se jejím osudem a (zprostředkovaně) i profesí stala hudba – nejprve, v devatenácti letech, přišlo pozvání  do cimbálové muziky „strýca Michálka“, později pojmenované podle spřízněného souboru Vsacan, a s touto muzikou vzápětí i první nahrávání pro (tehdy československý) rozhlas.  V roce 1950 se muzice oddala i profesně – stala se vedoucí prodejny Supraphonu ve Vsetíně a pracovala v ní nepřetržitě a věrně až do penze v roce 1985. Brzy měla příležitost prodávat i desky s vlastními hity – písničky Okolo Suče, A vy páni muzikanti nebo Kyčera , Kyčera si s ní prozpěvovala celá republika.  Sama s humorem vzpomíná na situace, kdy jí někdo v krámku pochválil či pohaněl její vlastní nahrávky nevěda, kdo mu je prodává.

Sebevědomá, ale skromná zpěvačka na sobě vytrvale pracovala – tehdy už pod vedením budoucího manžela Ludvíka Schmidta, houslisty a sběratele lidových písní; po Vsacanu přišla „jejich“ Kyčera, pro kterou s manželem sbírali materiál po dědinách na vsetínské Bečvě – staří pamětníci jim zpívali, oni zapisovali a učili se.  Cimbálová muzika Kyčera fungovala čtrnáct let, pak se muzikanti rozešli na vojnu a na školy. V devětadvaceti se stala matkou dcery Zuzany, provdané Pavlůskové, jež podědila část jejího jedinečného hlasového fondu, ale nikoliv její oddanost lidové muzice.

V polovině minulého století se v interpretaci lidové písně pořádala řada soutěžních přehlídek – a pokud Jarmila Šuláková zrovna nevyhrála, tak se většinou umístila na stupních vítězů (1957 MFF Strážnice, 1955 Světový festival mládeže ve Varšavě, 1957 tentýž festival v Moskvě).  Díky muzice procestovala celý svět – sama nejraději vzpomíná na zájezd do USA v roce 1969, kdy zpívali krajanům a pobývali v jejich rodinách.

 

Kromě domovského Vsacanu a Kyčery spolupracovala rovněž s celou řadou jiných (nejen valašských) souborů a lidových muzik – výrazněji s Kašavou, Olšavou, Cimbálovou muzikou Michala Miltáka, Polajkou, s cimbálovou muzikou Soláň i souborem  Jasénka. Ke třem jejím „osudovým mužům“ patří kromě manžela Ludvíka Schmidta (bohužel brzy zemřel, paní Jarmila je dlouholetou vdovou) zpěvácký souputník Josef Laža a cimbalista a hudební redaktor ostravského rozhlasu Jan Rokyta.

Zejména setkání s Janem Rokytou bylo pro Jarmilu Šulákovou v mnohém osudové – právě on inicioval celou řadu společných vystoupení i rozhlasových nahrávek s ostravskou Cimbálovou muzikou Technik, jejímž je dlouholetým cimbalistou a především duší, tedy uměleckým vedoucím. Spolupracoval s Jarmilou Šulákovou na několika sólových albech – od jediného (!) , eponymního předrevolučního u Supraphonu (1979) až po zpěvaččin umělecký vrchol, album Valaši, Valaši (1996), pro které s chutí a empatií pro už trochu níže položený, ale pořád nádherně barevný a krystalicky čistý hlas Jarmily Šulákové vybral, upravil a nastudoval jedinečnou kolekci lidových písní převážně z Valašska a z moravsko-slovenského pomezí – a ještě ji citlivě doprovodil na cimbál i s malou kapelou.

Mnohaletá byla také spolupráce Jarmily Šulákové s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů, který vlastně provážela po celou dobu jeho existence – sólistkou BROLNu se stala krátce po jeho založení v roce 1952 a spolupráce přetrvala až do jeho znovuobnovení pod rozhlasovými křídly; účinkovala i na nedávných galakoncertech k výročí orchestru.

Ačkoliv její doménou zůstala podnes lidová píseň, od roku 1996 vystupuje s folkrockovou kapelou Fleret z Vizovic. Zprvu jednorázová spolupráce přerostla v trvalou symbiózu, která sice nenašla pochopení u puristických folkloristů neuznávajících lidovou píseň za doprovodu kytary a bicích, zato Jarmile Šulákové otevřela cestu k několika dalším generacím posluchačů, které si na koncertech podmaňuje svou neuvěřitelnou vitalitou a neslábnoucím entuziasmem. Z tohoto působiště si také odnesla svá nejnovější přízviska „valašské tornádo“ a „šulambáda“; na obě je patřičně hrdá. Samozřejmě stále vystupuje jako host s řadou cimbálových muzik především doma na Valašsku.

Helena Bretfeldová

Převzato z www.proglas.cz ( RádioProglas)





Kalendárium

Fkaleidoskop

Folklorní kaleidoskop