Výstava Jihočeského folklorního souboru Kovářovan na Krajském úřadu Jihočeského kraje

 Jihočeský folklorní soubor Kovářovan připravil ve spolupráci s odborem kultury Jihočeského kraje výstavu s názvem „ Kovářovan“,  která je umístěna od 1. listopadu do 30. listopadu 2011 v prostorách druhého a třetího patra Krajského úřadu Jihočeského kraje.

Výstavu tvoří deset velkých panelů a patnáct menších klipů, jež obsahují padesát šest fotografií a základní textové informace, kde se zájemci o lidovou kulturu dozvědí o bohaté činnosti kovářovského folklorního souboru.

Výstava prezentuje dospělý soubor Kovářovan, Jihočeský folklorní festival Kovářov, lidové zvyky udržované Kovářovanem-zejména jedinečnou „Obchůzku s klibnou a kozlíky“ i Divadelní společnost Podkovu Jihočeského folklorního souboru Kovářovan. Součástí prezentace je též promo stolek, kde budou volně k dispozici pohledy, kapesní kalendáříky, ročenka souboru a další propagační materiály.

Autoři výstavy: manželé Milan a Pavla Škochovi, vedoucí souboru Kovářovan

Autor fotografií: Milan Škoch

Foto: Milan Škoch, momentky z instalace výstavy – Pavla Škochová za doprovodu Jitky Šálené a Aleny Janků z odboru kultury a památkové péče Jihočeského kraje

manželé Milan a Pavla Škochovi
Jihočeský folklorní soubor Kovářovan
Kovářov 398 55
tel.: 382 594 106, 604 692 062
e-mail: milan.skoch@tiscali.cz
www.kovarovan.cz

Jihočeský folklorní soubor Kovářovan

Soubor vznikl v roce 1984 a od roku 1997 pracuje jako občanské sdružení. Usiluje o uchování lidových tradic Kovářovska a dalšími aktivitami napomáhá rozvoji veřejného života obce Kovářov a Jihočeského kraje.

Zabývá se udržováním lidových písní, tanců a zvyků své národopisné oblasti Kozácka (Táborsko-Milevsko). Ve svých vystoupeních prezentuje krásné kozácké kroje, které vynikají zejména bohatou bílou výšivkou na zástěrách zpěvaček souboru. Náměty pro svoji práci čerpá převážně ze sbírek Čeňka Holase a Čeňka Zíbrta, rodáků z Kovářovska.

Občanské sdružení se skládá z dospělého souboru Kovářovan, dětského souboru Kovářovánek, dětského loutkového divadýlka Podkovička a Divadelní společnosti Podkova. 
Kovářovan vystupuje celoročně s programy od 15 minut po hodinové pořady a na pozvání obcí nebo dalších organizací rozdává radost ve vystoupeních, kde jsou choreograficky zpracované tance i zvyky národopisné oblasti Kozácka.

Kozácký kroj

Kozácký kroj patří mezi nejpůvabnější české kroje právě díky pracnosti a pečlivosti výšivek, které zdobí jinak prosté oblečení. Ženský a dívčí kroj zdobila především vzdušná ručně vyšívaná krajka v podobě jemného mřížkování, která vynikala na tmavším podkladu sukní. Košilka byla rovného střihu, kolem krku a rukávů zdobená jemnou vláčkovou krajkou. Šněrovačky zhotovené z tmavších odstínů zdobily barevné výšivky doplňované malými kovovými "penízky". Dívky a ženy nosívaly na hlavách malý, silně naškrobený čepeček s bílou "holubičkou" a černou sametkou přes čelo. Vdané ženy pak ještě přes čepeček uvazovaly bílý jemný šátek s vyšívaným zadním cípem. "Holubička" překrytá šátkem mohla vytvářet dojem kozích růžků a od této podobnosti mohl být odvozen název "Kozačka".

K oblečení žen patřil též "špensr", kabátek do pasu s dlouhými rukávy v ramenou bohatě nabranými a hlubším výstřihem olemovaným sametem. Dívky i ženy nosily přes ramena jemný tylový šátek s bílou výšivkou tzv. "kosičku", jejíž cípy zastrkovaly vpředu za šněrovačku či špensr.

Mužské oblečení bylo oproti ženskému o mnoho prostší. Skládalo se z těsných žlutých kožených kalhot "praštěnek", které byly pod koleny svázány řemínky "dutkami" na konci rozšířenými a ozdobně vysekávanými. Košile mívala několik záložek na prsou a pod límeček se uvazoval černý hedvábný šátek. Krátké vesty tmavých barev mívaly vzadu odstávající, do špičky přistřižený šos, který trčel jako kozí ocásek a je možné, že zavdal příčinu k názvu "Kozák". Ozdobou hlavy býval černý klobouk se širokou krempou, později nízké čapky "vydrovky". Punčochy mívali muži bílé nebo modré, nízké střevíce vystřídaly později vysoké holínky.

Ocenění:

- Kovářovan 2000 - mimořádné ocenění manželům Milanovi a Pavle Škochovým za kultivaci kulturní pospolitosti obce - v rámci Jihočeského kraje Vesnice roku 2000 v Programu obnovy venkova

- Kovářovan 2001 - mimořádné ocenění manželům Milanovi a Pavle Škochovým za obnovu kulturního života v obci Kovářov a za prezentaci obce na folklorních festivalech - krajské kolo soutěže Vesnice roku 2001 v Programu obnovy venkova

- Podkova 2003 - mimořádné ocenění Za obnovu divadelní tradice a předávání zásad tradičních společenských událostí - Krajské kolo soutěže Vesnice roku 2003 v Programu obnovy venkova

- Kovářovan 2004 - zpěvačka Eva Dvořáková se stala Zlatým jihočeským zpěváčkem v krajské soutěži dětských zpěváků lidových písní Jihočeský zpěváček 2004

- Kovářovan 2005 - zpěvačka Eva Dvořáková se stala Stříbrným jihočeským zpěváčkem v krajské soutěži dětských zpěváků lidových písní Jihočeský zpěváček 2005

- Kovářovan 2006 - zpěvačka Eva Dvořáková se stala Zlatým jihočeským zpěváčkem v krajské soutěži dětských zpěváků lidových písní Jihočeský zpěváček 2006

- Kovářovánek 2007 - zpěvačka Jana Kolářová se stala Bronzovým jihočeským zpěváčkem v krajské soutěži dětských zpěváků lidových písní Jihočeský zpěváček 2007

- Podkova 2007 - cena Milanovi a Pavla Škochovým za zdařilou autorskou předlohu hry Pohádka od rybníka - Krajská postupová přehlídka venkovských divadel v Trhových Svinech

- Kovářovan 2008 - zpěvačka Brigita Cmuntová se stala Zlatým jihočeským zpěváčkem v krajské soutěži dětských zpěváků lidových písní Jihočeský zpěváček 2008

- Kovářovan 2008 - obdržel nominaci v kategorii "soubor" v projektu FOSKAR 2007

- Podkova 2008 - cena Milanovi a Pavle Škochovým za autorský text ke hře Námluvy - Krajská postupová přehlídka venkovských divadel v Trhových Svinech

- Podkova 2008- čestné uznání Milanu Škochovi za herecký výkon v roli správce Laskavého ve hře Námluvy  - Krajská postupová přehlídka venkovských divadel v Trhových Svinech

- Podkova 2009 - čestné uznání Stanislavě Rybníčkové za herecký výkon v roli ředitelky lázní Evženie Tlučaté v inscenaci Rozruch v lázních Klid - Krajská postupová přehlídka venkovských divadel v Trhových Svinech

- Podkova 2009 - čestné uznání Pavle Škochové za hudební složku v inscenaci Rozruch v lázních Klid - Krajská postupová přehlídka venkovských divadel v Trhových Svinech

- Podkova 2009 - čestné uznání Miloslavu Fořtovi za hudební složku v inscenaci Rozruch v lázních Klid - Krajská postupová přehlídka venkovských divadel v Trhových Svinech

- Kovářovánek 2009 - četné uznání Viktorii Mandovcové v dětské pěvecké soutěži Jihočeský zvonek

- Kovářovánek 2009 - čestné uznání Kamile Mošanské v dětské pěvecké soutěži Jihočeský zvonek

- Kovářovan 2009 - vedoucí souboru manželé Milan a Pavla Škochovi obdrželi nominaci v kategorii "Přínos k udržení a rozvoji folkloru" v projektu FOSKAR 2008

- Podkova 2010 - čestné uznání Stanislavě Rybníčkové za herecký výkon v roli Tety Šťovíčkové ve hře Pohádka od lesa - Krajská postupová přehlídka venkovských divadel v Trhových Svinech

- Kovářovánek 2010 - třetí místo Natálie Kuchtová v okresní pěvecké soutěži Jihočeský zvonek

- Kovářovan 2010 – vedoucí soubor manželé Milan a Pavla Škochovi obdrželi pamětní plaketu FoS ČR za výjmečný osobní přínos k uchování a rozvoji hodnot tradiční lidové kultury

- Kovářovan 2011 - zpěvačka Natálie Kuchtová  se stala Stříbrným jihočeským zpěváčkem v krajské soutěži dětských zpěváků lidových písní Jihočeský zpěváček 2011

- Kovářovánek 2011 - zpěvačka Viktorie Mandovcová  se stala Bronzovým jihočeským zpěváčkem v krajské soutěži dětských zpěváků lidových písní Jihočeský zpěváček 2011

- Kovářovánek 2011 – druhé místo Daniela Kutilová  v okresní pěvecké soutěži Jihočeský zvonek

- Kovářovánek 2011 – třetí místo Viktorie Mandovcová  v okresní pěvecké soutěži Jihočeský zvonek

- Kovářovánek 2011 – čestné uznání Natálie Kuchtová v okresní pěvecké soutěži Jihočeský zvonek

- Kovářovánek 2011 – druhé místo Daniela Kutilová  v krajské pěvecké soutěži Jihočeský zvonek

- Kovářovan 2011 - obdržel nominaci v kategorii "soubor" v projektu FOSKAR 2010

- Kovářovan 2011 - vedoucí souboru manželé Milan a Pavla Škochovi obdrželi nominaci v kategorii "Přínos k udržení a rozvoji folkloru" v projektu FOSKAR 2010

Jihočeský folklorní festival Kovářov

pořádá od jeho založení v roce 1996 Jihočeský folklorní soubor Kovářovan.

Spolupořadateli jsou Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Folklorní sdružení České republiky.

Festival probíhá ve spolupráci s Obcí Kovářov a Jihočeským folklorním sdružením.

Akce probíhá za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Jihočeského kraje, Svazku obcí Milevska, Spolku pro obnovu venkova Jihočeského kraje

Jihočeský folklorní festival Kovářov - obecné informace
Místem konání festivalu je obec Kovářov, o které jsou první písemné zmínky již roku 1220, ale archeologické nálezy potvrzují osídlení již v 9. století.

Jihočeský folklorní festival byl založen v roce 1996 jako jednodenní přehlídka dospělých jihočeských souborů. Postupem času se rozšířil na tři dny a stal se jedinečným regionálním festivale v Jihočeském kraji se zaměřením na umělecký rozvoj dětských a dospělých folklorních souborů z jihu Čech. 

Program nabízí dle osvědčeného scénáře vystoupení dětských a dospělých jihočeských folklorních souborů se zařazením „okénka hostů“. V repertoáru festivalu jsou i pořady na dalších místech v okolí Kovářova, které slouží zpravidla jako pozvánka na hlavní festivalový den nebo ukončují festivalové dění. 
Z doprovodných pořadů je pro návštěvníky připraven jarmark, řemeslné dílny, ukázky kovářského řemesla, zábavné odpoledne pro děti, divadelní vystoupení, slavnostní průvod, posezení souborů, lidová veselice nebo večerní koncerty.

Kovářovský festival se jako jeden z mála českých festivalů věnuje programově domácím, v tomto případě jihočeským folklorním souborům. Dle vyjádření spolupořadatelů a odborníků  z hodnotící komise, každoročně delegovanou Národním ústavem lidové kultury ve Strážnici, má tento festival velký vliv na zlepšující se uměleckou úroveň jihočeských folklorních souborů, což je jedním z hlavních cílů pořádání této přehlídky lidového umění.  

Součástí  festivalu je jarmark i ochutnávka staročeské kuchyně. Návštěvníci si zde mohou zakoupit například výrobky z kůže, keramiky, perníkářské zboží, koření, výrobky z proutí, dřevěné hračky, drátování a ochutnat například staročeský trdelník, kovářovské podkůvky, jihočeské koláče, speciality na roštu, klobásy a jiné. 

Ubytování nabízí Restaurace-Penzion Na křižovatce v Kovářově. Dále Hotel Zvíkov a Pivovarský dvůr Zvíkov ve Zvíkovském Podhradí 20 km od Kovářova.
V Kovářově mohou návštěvníci využít restauraci „Na křižovatce“ či Kulturní dům. Dále je možné v obci zakoupit výborné pečivo v Pekařství Kovářov. 

Kovářov spadá do oblasti Středočeské pahorkatiny a tak jeho charakteristický zvlněný povrch s mírně zahloubenými údolími láká k návštěvě krásné přírody. Doporučení k návštěvě zajímavých míst poskytuje Naučná stezka Kovářovska. 

Kovářovan udržuje kromě jiných i jedinečný lidový zvyk 

Obchůzku s klibnou a kozlíky

Tento starobylý masopustní lidový obyčej se odehrává v prvním lednovém týdnu v Kovářově, večer před svátkem Tří králů, kdy jej předvádí členové Jihočeského folklorního souboru Kovářovan. Z vyprávění se obchůzka koná na památku krále Baltazara, jenž přijel na bílém velbloudu do Betléma poklonit se Ježíškovi. Klibna (maska koně) tedy podle lidového výkladu značí velblouda. 

O tomto obyčeji se zmiňuje v knize Veselé chvilky v životě lidu českého Čeněk Zíbrt (1864 - 1932), český kulturní historik, jehož rodiště je nedaleko Kovářova v Kostelci nad Vltavou.

Z jeho knihy citujeme: 

"Dobře se pamatuji, že za mého dětství v rodné vesnici na Táborsku (Kostelci nad Vltavou) chodívala chasa s klibnou. Pokud jsem se ptal těch, kdo si všímají prostonárodních zvyků, neví o chozením takovém nikdo. Zapisuji tedy zvyk, aby se nadobro neztratil. Nenadál jsem se, že moje zmínka zachrání starobylý obyčej nadobro před zapomenutím." (konec citace)

5. ledna se vždy schází členové Kovářovanu, aby se připravili na obchůzku skotačivých kozlíků a klibny. Začíná oblékání do masek, zkouší se klapání okovaných čelistí kozlíků, ustrojuje klibna, kočí a sedlák se domlouvají, jak budou klibnu v jednotlivých staveních prodávat. 
Veselý průvod starobylých masek v obci obchází jednotlivá stavení, hospodář či hospodyně všechny počastují dobrou kořaličkou, na oves a seno přidají, ale klibnu nechtějí koupit. Chasa tedy ukončí obvykle celou obchůzku v místní hospodě, kde pan hostinský není skoupý, koně koupí a podle zvyku porazí. 

Významnost a jedinečnost tohoto zvyku podtrhuje i zájem České televize, která natáčela v roce 2006 celou obchůzku pro její prezentaci v nově vzniklém Folklorním magazínu, jenž ukazuje tradice v nás a kolem nás.

Z historie obchůzky:

Uvedený lidový zvyk podle vyprávění pamětníků prováděla chasa v Kovářově od nepaměti.

V roce 1976 byla ale obchůzka ukončena v usedlosti u Škochů v čp.3 a další generace mladíků již v tradici nepokračovala.

Masky skončily na deset let ve zmíněné usedlosti na půdě , odkud je v roce 1986 vynesl na světlo boží Milan Škoch (rodák z čp. 3), který ve spolupráci s Josefem Hezoučkým tradici obchůzky v tomto roce po obci obnovil a tato byla zařazena i do programů folklorního souboru Kovářovan (založen roku 1984).

Obchůzka s klibnou a kozlíky dlouho udržována nebyla a tak po několika letech opět skončila.

Od roku 1990 se stávají vedoucími Jihočeského folklorního souboru Kovářovan manželé Milan a Pavla Škochovi a tento lidový zvyk opět zařazují do kulturních programů Kovářovanu.

Manželé Škochovi s kamarády ze souboru uvádějí obchůzku po obci znovu k životu v roce 2003 a od té doby každý rok v podvečer 5. ledna se s průvodem masek vydávají na cestu po jednotlivých staveních.  

Divadelní společnost PODKOVA

Jihočeského folklorního souboru Kovářovan
Divadelní aktivity v Kovářově nelze přesně určit, ale již v roce 1880 byl divadelní sál  v hospodě „U Šimečků“. V tomto období zde kromě ochotníků hrál divadlo i studentský kroužek, jehož zakladatelem byl profesor Čeněk Holas (slavný sběratel českých lidových písní), členem a později i vedoucím se stal profesor Čeněk Zíbrt (slavný český kulturní historik). V divadelním kroužku hrála také jako mladá studentka i Emilie Věnceslava Jindřiška Kittlová, která se později proslavila jako světoznámá operní pěvkyně Ema Destinnová.
V roce 1957 byla Ochotnická činnost v Kovářově přerušena Ostrovského hrou „Nemá kocour pořád posvícení“.

V roce 2000 po 43 leté odmlce divadelní tradici znovu obnovil Jihočeský folklorní soubor Kovářovan, kdy při tomto souboru vznikla Divadelní společnost PODKOVA.

Jejími zakladateli jsou vedoucí Kovářovanu manželé Milan a Pavla Škochovi.

V prosinci 2000 se divadelníci poprvé představili publiku v kovářovském kinosále s pohádkou "Zapomenutý čert", která měla velký úspěch, stejně jako další představení.
První hru napsali manželé Škochovi na motivy pohádky Jana Drdy a další hry již vycházejí z autorské dílny této manželské dvojice.

Uvedené hry: 2000 - 2011

pohádka „Zapomenutý čert“, pohádka „Štěstí za humny“, komedie „Dřevěné námluvy“, komedie „Doma je doma aneb trampoty čistě manželské“, komedie „Oslava oficiála Outraty“, pohádka „Jak čerti k nevěstám přišli“, pohádka „Pohádka od rybníka“, komedie „Námluvy“, komedie „Rozruch v lázních Klid“, pohádka "Pohádka od lesa"

Divadelní společnost Podkova

Jihočeského folklorního souboru Kovářovan

hraje v sezoně 2011 - 2012

 „POHÁDKA OD RYBNÍKA“

Osoby a obsazení:

Amálie Čiperová                        Stanislava Rybníčková

Rozálie Čiperová                        Pavla Škochová

Alois Karas, rybář                        Prokop Kahoun

Josefína, jeho žena                        Tereza Lhotová

Emil Plužný, soudce                        Martin Schmeller

Paní Moudrá                        Marie Kolářová

Matěj Štika, vodník                        Milan Škoch

Hudební doprovod: Tereza Lhotová, Pavla Škochová, Alena Janoušková

Návrhy kostýmů, hudba, texty písní: Pavla Škochová

Sledování textu: Alena Janoušková

Námět, scénář, scéna: manželé Milan a Pavla Škochovi

Režie: Milan Škoch