17.7.2010
Vysílání Folklorního magazínu:
7.8. - Václav David pokračuje v bohaté tradici
hrnčířské výroby ve Štěchovicích, Davli a dalších okolních
povltavských obcích.
Štěchovická keramická dílna bratří Davidů oslavila před dvěma roky
již 140 let svého trvání. Václav David představuje v pořadí
pátou generaci, která rozvíjí výrobu tzv. tvrdé hrnčiny,
vypalované při vyšších teplotách než se provádí při běžné hrnčířské
výrobě. Navazuje na práci zakladatele dílny Josefa Davida, který se
nejdříve vyučil v dílně, kde se vyráběla běžná měkká hrnčina. Jako
dvacetiletý tovaryš se Josef David dostal do dílny břevnovského
hrnčíře J. Klause. Zde se prvně v českých zemích vyráběla
tvrdá pórovina (kamenina) vypalovaná na
vysoký žár. Josef David se po několika letech osamostatnil. Ve
Štěchovicích si postavil kasselskou pec a plně se věnoval nové
technologii.Podobně jako předcházející generace štěchovických
hrnčířů vyjíždí Václav David prodávat na trhy, z nichž nejznámější
jsou v Berouně, nebo v Praze na Kampě. Dříve vozili hrnčíři ze
Štěchovic, Davle a dalších povltavských obcí své zboží do Prahy na
vozech, často po řece na vorech a šífech. Malované džbánky z
dílny Davidů se objevily i na obrazech slavných kytic malíře
Václava Špály, který
si je oblíbil.
12letá Gabriela Jílková z Hukvald hraje od svých pěti let na
cimbál, stejně jako její babička a rodiče, věnující se lašské
folklórní hudbě. Kromě sólové hry, tance a zpěv, hraje i v dětské
cimbálové muzice v Kopřivnici. Zřejmě velmi dobře. O čemž svědčí 1
místo v krajské soutěží ve hře na cimbál (postup do celostátního
kola v její kategorii není), stejně jako společné koncerty s
Jarmilou Šulákovou, nebo účinkování v pořadu Pohádková neděle s
Dádou Patrasovou, která si do pořadu zve talentované děti, či
nominace na Zlatý oříšek 2003.
Štefan Kanaloš je pokračovatelem 300leté rodové tradice výroby z
dlabaného dřeva. Jeho předkové pocházejí z Rumunska, děda přišel s
rodinou před první světovou válkou na Slovensko. Kanalošové se tak
považují za poslední migrační vlnu Valachů.
V jeho případě platí "nomen-omen". Jméno Kanaloš je z
maďarštiny a v překladu znamená lžíčkař, výrobce lžící. Právě
dřevěné lžíce tvoří jeden ze základních Kanalošových výrobků Kromě
toho vyrábí vařečky, naběračky, cedníky, tácky, misky, ale také
bačovské naběračky. Celkem se jedná asi o 30 druhů výrobků. Výrobky
ničím nenapouští, musí zůstat původní. Umí hrubou práci, kdy ze
špalku nejdříve sekerou vytvoří základ výrobku, ale i jemnou, při
níž zdobí jemnými řezy samotný výrobek. Má pro tuto ozdobu i
vlastní znaky, např. tzv. vlčí řez, který používali již jeho předci
v Rumunsku. Je oceněn titulem Nositel tradice lidového
řemesla.
21. 8. - Ve vysílání se ohlédneme za soutěžním
folklorním festivalem v Dambořicích.
Jedná se o poměrně novou akci s dvouletým opakovacím intervalem. Za
cíl si klade zviditelnění oblasti Hanáckého Slovácka jako oblasti
stále folklorně živé a ukazující se ostatním oblastem.
Nejpřitažlivější pro diváky i soubory se zdála myšlenka soutěže
dospělých folklorních souborů což se poté potvrdilo.
Součástí vysílání bude i medailon souboru Valašský vojvoda. Soubor
lidových písní a tanců Valašský vojvoda z Kozlovic je křepký
mladík, i když se pro folklor, který zpracovává, obrací hluboko do
minulosti. Jeho otec-zakladatel, Jan Boháč, by mu letos mohl popřát
ke čtyřicátým
narozeninám. O pět let dříve k nominaci na cenu FOSKAR v kategorii
"soubor".Valašský vojvoda si ve své umělecké práci
předsevzal, že bude vyhledávat a následně zpracovávat lidové
tradice, tance, hudbu a písně z regionu severního Valašska, dále
lašsko-valašského a moravsko-slovenského pomezí. Důvod je prostý:
aby mladá generace nezapomenula na život svých předků. Souboru v
tomto směru pomáhají písňové a zvyklostní sběry Leoše Janáčka,
Františků Sušila a Bartoše, Vincence Sochy, Antonína Pustky,
Rudolfa Jandy a Věry Šejvlové. Samotní členové Valašského vojvody
nechtějí zůstat za klasiky folkloru pozadu, proto pořizují vlastní
zápisy, které uvádějí v nový život.
Marta Růžičková
dramaturg
Česká televize, TS Ostrava
Dvořákova 18
mobil: +420736531781

Folklorní sdružení České republiky
Senovážné nám. 24
116 47 Praha
E-mail: foscr@foscr.cz
Tel.: (+420) 234 621 218, 234 621 256
Fax.: (+420) 224 214 647
Bankovní spojení:
Komerční banka 50631-011/0100
IČO: 00541206