English version
Folklorní sdružení ČR > Média > Televize a folklor > Vysílání Folklorního magazínu srpen 2010

Vysílání Folklorního magazínu srpen 2010

17.7.2010

Vysílání Folklorního magazínu:

7.8. - Václav David pokračuje v bohaté tradici  hrnčířské výroby ve Štěchovicích, Davli a dalších okolních povltavských obcích.
Štěchovická keramická dílna bratří Davidů oslavila před dvěma roky již 140 let svého trvání. Václav David představuje v pořadí  pátou generaci, která rozvíjí výrobu tzv. tvrdé hrnčiny, vypalované při vyšších teplotách než se provádí při běžné hrnčířské výrobě. Navazuje na práci zakladatele dílny Josefa Davida, který se nejdříve vyučil v dílně, kde se vyráběla běžná měkká hrnčina. Jako dvacetiletý tovaryš se Josef David dostal do dílny břevnovského hrnčíře J. Klause. Zde se  prvně v českých zemích vyráběla tvrdá pórovina (kamenina) vypalovaná na
vysoký žár. Josef David se po několika letech osamostatnil. Ve Štěchovicích si postavil kasselskou pec a plně se věnoval nové technologii.Podobně jako předcházející generace štěchovických hrnčířů vyjíždí Václav David prodávat na trhy, z nichž nejznámější jsou v Berouně, nebo v Praze na Kampě. Dříve vozili hrnčíři ze Štěchovic, Davle a dalších povltavských obcí své zboží do Prahy na vozech, často po řece na vorech a šífech. Malované džbánky  z dílny Davidů se objevily i na obrazech slavných kytic malíře  Václava Špály, který
si je oblíbil.
12letá Gabriela Jílková z Hukvald hraje od svých pěti let na cimbál, stejně jako její babička a rodiče, věnující se lašské folklórní hudbě. Kromě sólové hry, tance a zpěv, hraje i v dětské cimbálové muzice v Kopřivnici. Zřejmě velmi dobře. O čemž svědčí 1 místo v krajské soutěží ve hře na cimbál (postup do celostátního kola v její kategorii není), stejně jako společné koncerty s Jarmilou Šulákovou, nebo účinkování v pořadu Pohádková neděle s Dádou Patrasovou, která si do pořadu zve talentované děti, či nominace na Zlatý oříšek 2003.
Štefan Kanaloš je pokračovatelem 300leté rodové tradice výroby z dlabaného dřeva. Jeho předkové pocházejí z Rumunska, děda přišel s rodinou před první světovou válkou na Slovensko. Kanalošové se tak považují za poslední migrační vlnu Valachů.
V jeho případě platí "nomen-omen". Jméno Kanaloš je z maďarštiny a v překladu znamená lžíčkař, výrobce lžící. Právě dřevěné lžíce tvoří jeden ze základních Kanalošových výrobků Kromě toho vyrábí vařečky, naběračky, cedníky, tácky, misky, ale také bačovské naběračky. Celkem se jedná asi o 30 druhů výrobků. Výrobky ničím nenapouští, musí zůstat původní. Umí hrubou práci, kdy ze špalku nejdříve sekerou vytvoří základ výrobku, ale i jemnou, při níž zdobí jemnými řezy samotný výrobek. Má pro tuto ozdobu i vlastní znaky, např. tzv. vlčí řez, který používali již jeho předci v Rumunsku. Je oceněn titulem Nositel tradice lidového řemesla.


21. 8. - Ve vysílání se ohlédneme za soutěžním folklorním festivalem v Dambořicích.
Jedná se o poměrně novou akci s dvouletým opakovacím intervalem. Za cíl si klade zviditelnění oblasti Hanáckého Slovácka jako oblasti stále folklorně živé a ukazující se ostatním oblastem. Nejpřitažlivější pro diváky i soubory se zdála myšlenka soutěže dospělých folklorních souborů což se poté potvrdilo.
Součástí vysílání bude i medailon souboru Valašský vojvoda. Soubor lidových písní a tanců Valašský vojvoda z Kozlovic je křepký mladík, i když se pro folklor, který zpracovává, obrací hluboko do minulosti. Jeho otec-zakladatel, Jan Boháč, by mu letos mohl popřát ke čtyřicátým
narozeninám. O pět let dříve k nominaci na cenu FOSKAR v kategorii "soubor".Valašský vojvoda si ve své umělecké práci předsevzal, že bude vyhledávat a následně zpracovávat lidové tradice, tance, hudbu a písně z regionu severního Valašska, dále lašsko-valašského a moravsko-slovenského pomezí. Důvod je prostý: aby mladá generace nezapomenula na život svých předků. Souboru v tomto směru pomáhají písňové a zvyklostní sběry Leoše Janáčka, Františků Sušila a Bartoše, Vincence Sochy, Antonína Pustky, Rudolfa Jandy a Věry Šejvlové. Samotní členové Valašského vojvody nechtějí zůstat za klasiky folkloru pozadu, proto pořizují vlastní zápisy, které uvádějí v nový život.


Marta Růžičková
dramaturg
Česká televize, TS Ostrava
Dvořákova 18
mobil: +420736531781

Inzerce

 

Partneři

Mediální partneři

Seznam všech partnerů

Fkaleidoskop

Folklorní kaleidoskop

Kalendárium

Doporučujeme