Vysílání Folklorního magazínu:
7.8.
Václav David pokračuje v bohaté tradici hrnčířské výroby ve
Štěchovicích,
Davli a dalších okolních povltavských obcích. Štěchovická keramická
dílna
bratří Davidů oslavila před dvěma roky již 140 let svého trvání.
Václav
David představuje v pořadí pátou generaci, která rozvíjí
výrobu tzv. tvrdé
hrnčiny, vypalované při vyšších teplotách než se provádí při běžné
hrnčířské
výrobě. Navazuje na práci zakladatele dílny Josefa Davida, který se
nejdříve
vyučil v dílně, kde se vyráběla běžná měkká hrnčina. Jako
dvacetiletý
tovaryš se Josef David dostal do dílny břevnovského hrnčíře J.
Klause. Zde
se prvně v českých zemích vyráběla tvrdá pórovina (kamenina)
vypalovaná na
vysoký žár. Josef David se po několika letech osamostatnil. Ve
Štěchovicích
si postavil kasselskou pec a plně se věnoval nové
technologii.Podobně jako
předcházející generace štěchovických hrnčířů vyjíždí Václav David
prodávat
na trhy, z nichž nejznámější jsou v Berouně, nebo v Praze na Kampě.
Dříve
vozili hrnčíři ze Štěchovic, Davle a dalších povltavských obcí své
zboží do
Prahy na vozech, často po řece na vorech a šífech. Malované džbánky
z dílny
Davidů se objevily i na obrazech slavných kytic malíře
Václava Špály, který
si je oblíbil.
12letá Gabriela Jílková z Hukvald hraje od svých pěti let na
cimbál, stejně
jako její babička a rodiče, věnující se lašské folklórní hudbě.
Kromě sólové
hry, tance a zpěv, hraje i v dětské cimbálové muzice v Kopřivnici.
Zřejmě
velmi dobře. O čemž svědčí 1 místo v krajské soutěží ve hře na
cimbál
(postup do celostátního kola v její kategorii není), stejně jako
společné
koncerty s Jarmilou Šulákovou, nebo účinkování v pořadu Pohádková
neděle s
Dádou Patrasovou, která si do pořadu zve talentované děti, či
nominace na
Zlatý oříšek 2003.
Štefan Kanaloš je pokračovatelem 300leté rodové tradice výroby z
dlabaného
dřeva. Jeho předkové pocházejí z Rumunska, děda přišel s rodinou
před první
světovou válkou na Slovensko. Kanalošové se tak považují za
poslední
migrační vlnu Valachů.
V jeho případě platí "nomen-omen". Jméno Kanaloš je z
maďarštiny a v
překladu znamená lžíčkař, výrobce lžící. Právě dřevěné lžíce tvoří
jeden ze
základních Kanalošových výrobků Kromě toho vyrábí vařečky,
naběračky,
cedníky, tácky, misky, ale také bačovské naběračky. Celkem se jedná
asi o 30
druhů výrobků. Výrobky ničím nenapouští, musí zůstat původní. Umí
hrubou
práci, kdy ze špalku nejdříve sekerou vytvoří základ výrobku, ale i
jemnou,
při níž zdobí jemnými řezy samotný výrobek. Má pro tuto ozdobu i
vlastní
znaky, např. tzv. vlčí řez, který používali již jeho předci v
Rumunsku. Je
oceněn titulem Nositel tradice lidového řemesla.
21. 8.
Ve vysílání se ohlédneme za soutěžním folklorním festivalem v
Dambořicích.
Jedná se o poměrně novou akci s dvouletým opakovacím intervalem. Za
cíl si
klade zviditelnění oblasti Hanáckého Slovácka jako oblasti stále
folklorně
živé a ukazující se ostatním oblastem. Nejpřitažlivější pro diváky
i soubory
se zdála myšlenka soutěže dospělých folklorních souborů což se
poté
potvrdilo.
Součástí vysílání bude i medailon souboru Valašský vojvoda. Soubor
lidových
písní a tanců Valašský vojvoda z Kozlovic je křepký mladík, i když
se pro
folklor, který zpracovává, obrací hluboko do minulosti. Jeho
otec-zakladatel, Jan Boháč, by mu letos mohl popřát ke
čtyřicátým
narozeninám. O pět let dříve k nominaci na cenu FOSKAR v
kategorii
"soubor".Valašský vojvoda si ve své umělecké práci
předsevzal, že bude
vyhledávat a následně zpracovávat lidové tradice, tance, hudbu a
písně z
regionu severního Valašska, dále lašsko-valašského a
moravsko-slovenského
pomezí. Důvod je prostý: aby mladá generace nezapomenula na život
svých
předků. Souboru v tomto směru pomáhají písňové a zvyklostní sběry
Leoše
Janáčka, Františků Sušila a Bartoše, Vincence Sochy, Antonína
Pustky,
Rudolfa Jandy a Věry Šejvlové. Samotní členové Valašského vojvody
nechtějí
zůstat za klasiky folkloru pozadu, proto pořizují vlastní zápisy,
které
uvádějí v nový život.
Marta Růžičková
dramaturg
Česká televize, TS Ostrava
Dvořákova 18
mobil: +420736531781

Folklorní sdružení České republiky
Senovážné nám. 24
116 47 Praha
E-mail: foscr@foscr.cz
Tel.: (+420) 234 621 218, 234 621 256
Fax.: (+420) 224 214 647
Bankovní spojení:
Komerční banka 50631-011/0100
IČO: 00541206