Folklorní magazín ČT v únoru 2009

Televizní čtrnáctideník, věnovaný folkloru a lidové kultuře připravuje již od roku 2009 Studio České televize v Ostravě. Folklorní magazin se vysílá jednou za čtrnáct dnů vždy v sobotu dopoledne na programu ČT2. V únoru to bude 7.2 a 21.2.

7. února od 9:25 ČT 2
Před padesáti lety bylo skupince mladíků ze Slovácka, které život zavál na sever Moravy natolik smutno po své rodné hroudě, že založili slováckou obec v Opavě. Nazvali ji Výhonek, protože sami sebe považovali za jakýsi výhonek slovácké duše, která se v dalekém Slezsku uchytila. Sami o sobě píší, že Výhonek proto, že zapustili kořeně tak daleko, že tam dřív ani slunko na révu nesvítilo.

Po celých 50 let se téměř každý týden scházejí muzikanti, aby potěšili své srdce a načerpali novou energii. Tu rozdávají na různých akcích - například na vinobraní - s podtitulem Burčák bude z Hrušek, koncerty, plesy apod. Velkolepá oslava 50. výročí založení Slovácké obce Výhonek, na které se sešli nejen jeho dlouholetí členové, ale i jejich přátelé a příznivci, proběhl v Hradci nad Moravicí a pro vás zachytila Marta Růžičková a Pavel Vildomec.

Nová Lhota na moravsko - slovenské hranici je nejvýše položenou a poslední kolonizovanou obcí Horňácka.  Původ jejich obyvatel je trochu obestřen legendami. Pravděpodobně přišli ze západního Slovenska a z Podkarpatské Rusi. Nasvědčovalo by tomu nářečí, odpovídající nářečí v okolí slovenské Trnavy. Na rusínský původ zase odkazují příjmení ( Bajko, Durák). V každém případě "hloťáci", jak se jim říká, byli vynikajícími dřevorubci a pracovníky se dřevem. Z dřeva uměli vyrobit dřevěné hrábě, lopaty, vidle, násady k různým kosám. Současně v horách těžili dřevo, které zpracovávali na sáhy a klády. Podle toho se skupiny dřevorubců dělily na "sáhary" a "kládary". Zručnost, kulturu i umění sáharů připomene dokument Moniky Rychlíkové.

FOLKLORIKA, připravuje ČT Studio Brno

14.2. 2009, 9:25 ČT 2

Vítkovští sokoli - skupina seniorů - kteří se tancem, zpěvem a lidovou muzikou udržují při stálém duševním mládí. Režie M. Kačor

Členové vítkovického Sokola, kteří se sdružují kolem foklorního souboru Odra, si umějí podzim života náležitě užít ve víru lidových tanců a písniček. V kolektivu zahrnujícím také podstatně mladší kolegy zůstává i seniorská část souboru neustále svěží na těle i na duchu a několik generací tanečníků zde tedy působí v dokonalé symbióze.

FOLKLORNÍ MAGAZÍN

21.února od 9:25 ČT 2
V prosinci se sešli členové folklorní muziky Technik Ostrava, aby společně zavzpomínali na právě uplynulých padesát let své činnosti. Kapelou prošla za půl století řada zajímavých lidových muzikantů, ale nejvýznamnější tvůrčí osobností muziky Technik byl nesporně po celou dobu její existence cimbálista, muzikolog, hudební publicista a redaktor ostravského rozhlasu Jan Rokyta. V roce 2008 oslavil významné jubileum - v dubnu mu bylo sedmdesát let.

Při setkání v hospůdce to bude právě on, komu bude patřit hlavní slovo. Ke vzpomínání se dostane rovněž řada jeho kolegů, ale i členové muzikantských rodin. Neboť život lidové muziky byl vždycky spojen také se životem rodinných příslušníků členů muziky, zejména manželek.

Pro Folklorní magazín připravili Jaroslav Bařinka a Milan Švihálek.

Každoročně se v lednu na polské straně slezských hor nedaleko česko-polských hranic setkávají polští a čeští horalé (Slezané), aby oživili starý šlechtický zvyk - jízdu na saních tažených koňmi. Zvyk v jeho "moderní" podobě přežívá v této oblasti do dnešních dnů. Někdy dnes bývají koně nahrazeny traktorem, nebo se nevyjíždí ven, ale příležitost pro setkání se nepropásne - lidé se alespoň setkají a baví se ve vyhřátých domech.

My se s kamerou zúčastníme zvyku v jeho klasické podobě -  jízdy několika saní zasněženým lesem polských slezských Beskyd, hry a zpěvu kapely, která zpívá lidové polské a české písně v místním horalském nářečí  "ponašimu", lidových tanců na mýtině kolem ohně.
Jakou motivaci mají horalé ke každoročnímu oživování tradice? Co vše se v průběhu doby na celé tradici změnilo ? I to jsou otázky na které odpoví dokument Ivany Terezy Grosskopfové.

Marta Růžičková, dramaturg ČT Ostrava