Účastníci 13. ročníku

Účastníci XIII. folklorního festivalu „MĚLNICKÝ VRKOČ“

9. – 12. června 2011 Mělník

V koncertu pro školy v pátek 10.6. v 10.00 hod. v MKD vystoupí   žáci základních škol  ZŠ Seifertova a ZŠ praktická a speciální z Mělníka, ZŠ Lužec, žáci z taneční školy p. Mikysky a malí muzikanti.

Slovenský soubor Račan vznikl v roce 2005 z podnětu bývalých členů dětského souboru Oščadnička. A tak přestože souboru je teprve 6 let, mnozí jeho členové zpívají a tancují již více jak 15 let. Repertoár souboru zahrnuje zejména choreografie z Kysuc ale i z dalších slovenských regionů (Horehroní, Terchová, Goral, Liptov, Šariš).

Všechny členy spojuje touha zachovávat a rozvíjet lidové taneční a hudební tradice své obce Oščadnica . Obec Oščadnica se nachází na severozápadě Slovenska  na Kysuciach, 10 km východně od Čadce a 25 severovýchodně od Žiliny. Obec Oščadnica svojí délkou  16 km patří mezi nejdelší obce na Slovensku. Podle historických kronik pochází název obce od přídavného jmena „očadený" a podává svědectví o tom, jak se v minulosti měnil les vypalováním na louky a pole.

Polský soubor písní a tanců Masovia byl založen v roce 1977. Členy souboru jsou většinou žáci a absolventi Varšavské technické univerzity v Plocku. V repertoáru souboru jsou polské lidové písně a tance typické pro oblast jihovýchodního Polska a Mazovsze - polonéza, mazurka, krakowiak, kujaviak, oberek - a tance z regionů Resovia, Spisz, Przeworsk, Lowibcz, Kurpie, Opoczno. Plock je město s více než tisíciletou tradicí. Bývalo hlavním městem Mazowska. Mazowiecké vojvodství je partnerskou oblastí Středočeského kraje.

Chodský soubor z Mrákova založila skupina nadšenců v roce 1961. Jeho hlavním posláním je udržovat a rozvíjet zájem o folklor Chodska zpěvem a tancem chodských písní se zachováním tradičních krojů dolního Chodska. Chodsko je oblastí na rozhraní Českého lesa a Šumavy a tvoří je 11 historických chodských obcí kolem Domažlic - kdysi královského města. Chodové jsou pověstní svou hrdostí, konzervativností a tvrdohlavostí. Díky tomu zachovalo mnoho rodinných a výročních obřadů. Místní lid hovoří libě znějícím a trochu zpěvným dialektem, ženy dodnes oblékají tradiční lidový kroj a při tancovačkách se nikdy nevynechá tradiční „ chodské kolečko“.

Kořeny folklorního souboru Krušpánek sahají do období kolem roku 1950, kdy v Praze založili rodáci z Valašska Valašský krúžek. Jeho hlavní snahou dodnes zůstalo uchování tradic valašské lidové kultury v Praze. Z krúžku se ustavila taneční skupina, která zahájila souborovou činnost a v roce 1994 přijala název Krušpánek.

V repertoáru Krušpánku jsou zastoupeny tance řemeslnické, figurální, typické valašské párové tance, tzv. točené.

 Valašská cimbálová muzika Kyčera byla založena roku 1999 s cílem vytvořit hudební doprovod pražským tanečním souborům Vonička a Krušpánek, které zpracovávají folklor všech regionů Valašska.Původní myšlenka byla postupně rozšiřována a nyní muzika pořádá také řadu vlastních akcí.

K mnohaletým hostům mělnického festivalu patří Janečkova dudácká škola (JADUŠ) Gruška. Jindřich Janeček jezdil na Mělník učit  se hrát na dudy  k Břéťovi Mocovi. Jindřichovým historicky prvním žákem byl 11tiletý Jan Talaga, kterému je dnes již 16 let. Postupně se připojil Vašík Heřman z Notiček. Pak dvojčata a maminka Dostálovi a nakonec celá rodina Vajnerova. A tak není divu, že spolupracují s folklorním souborem Laskavec, který Jana Vajnerová Krupková založila v roce 2009. Je souborem, který zpracovává folklor oblastí středních, Jižních a Jihozápadních Čech, Chodska a Valašska.

Domácí soubor Jarošovci patří již přes 60 let ke stálicím mělnického kulturního života. Jako odměnu za svůj dlouholetý kulturní přínos obdrželi Jarošovci v roce 2009 Stříbrný řád města Mělníka. Soubor se ve svém zpracování zaměřuje nejen na lidové písně, tance a zvyky z okolí toku řeky Labe, z oblasti Mělnicka a Středních Čech, pro svůj repertoár se inspiruje rovněž v Jižních a Východních Čechách.   

Dětský folklorní soubor „Jarošáček“ ZUŠ Mělník  byl založen v roce 1994 při tanečním oboru Základní umělecké školy v Mělníku. Soubor se zaměřuje především na jevištní zpracování českých lidových písní, tanců a zvyků. Za svou práci soubor obdržel v roce  2009 Plaketu Města Mělníka.Na letošním ročníku festivalu vás potěší převážně starší generace souboru, protože mladší  skupina postoupila do Celostátního kola postupové přehlídky dětských folklorních souborů do Jihlavy (koná se 1x za dva roky) a v době konání „Mělnického Vrkoče“ zde bude zastupovat Prahu a Středočeský kraj.

Soubor Mělnické  zvonky, který tvoří žáci ZUŠ Mělník, se zaměřuje na českou lidovou píseň ze Středních a Jižních Čech. Výběr písní a jejich hudební úpravu připravuje vedoucí souboru Jana Tomasová. Soubor Mělnické zvonky připravuje pravidelně společná vystoupení s mělnickým dětským folklorní souborem Jarošáček .