Taneční škola Betty ve Spojených státech amerických

Letos v červnu jsme se s Taneční školou Betty zúčastnili tanečního festivalu FolkFest 2011 v americkém městě Murfreesboro ve státě Tennessee. Skvělý hudební doprovod nám dělala muzika Jaro z Ústí nad Orlicí pod vedením Jana Dostála.

Spolu s námi se festivalu účastnil Ballet Folklórico Son Borincano, taneční soubor z Portorika, keltský soubor Kelt Grass Band z České republiky a mnohým z nás známá skupina Rutherford County's Cripple Creek Cloggers, jež se objevila na Pražském jarmarku v roce 2010.

Festival trval týden a program byl vskutku nabitý. Každý den nás čekalo jedno až dvě vystoupení, stejně jako mnoho skvělých a zajímavých výletů.

Dopolední vystoupení byla z větší části rozdělená po jednotlivých souborech a měla potěšit srdce lidem v domovech pro seniory nebo pro válečné veterány. Večerní vystoupení obstarávaly všechny soubory a tančilo se třeba v místním parku, v divadle, v kostele nebo před soudní budovou. Atmosféra byla nepopsatelná, publikum úžasné a milé a všichni tanečníci i muzikanti předváděli to nejlepší z toho, co se naučili.

Překvapením byl repertoár tanečníků z Portorika, kromě typických, z části improvizovaných tanců, kdy spolupracují tanečníci s bubeníky, se v jejich tancích objevovaly prvky polky, které známe i u nás. Sama vedoucí souboru nám k tomu řekla, že mnoho lidí to neví, ale Portoriko nejsou jen rytmy bubnů a latinskoamerické tance, ale právě i jejich varianta polky. Skvělé taneční výkony podporovali jejich úžasní muzikanti a bylo opravdu na co koukat a co poslouchat.

O každý soubor se starali dva až tři lidé. Našimi průvodci, a také přáteli, se stali Alex a Helen, kteří o nás pečovali jako o vlastní děti. Díky nim jsme poznali Murfreesboro a jeho okolí a seznámili se se spoustou skvělých lidí, na které budeme dlouho vzpomínat.

A že o překvapení a milá setkání není nouze, jsme se přesvědčili za ten týden hned několikrát. Když jsme v kostele sledovali hudební vystoupení kostelního sboru, ozval se najednou za námi neznámý pán, který se česky zeptal, odkud prý jsme. Potom jsme se dozvěděli, že s rodinou žili přes deset let v Čechách, do Ameriky se vrátili teprve před třemi lety a že nejvíc jim chybí dobrý český chleba, čemuž jsme rozuměli. Ještě párkrát jsme se s nimi setkali na dalších vystoupeních a snad jim alespoň trochu oživili vzpomínky na Českou republiku.

Už první den našeho pobytu byla na programu prohlídka Nashvillu. Dozvěděli jsme se něco o historii zdejšího Capitalu (místní radnice) a navštívili jsme i dvě nejznámější ulice lemované country bary a obchody, protože právě country je pro Nashville nejvíce typické.

Asi nejzajímavějším výletem byl pro velkou část osazenstva ten do Lynchburgu. Dostalo se nám tam prohlídky i velmi poutavého výkladu v továrně na whisky Jack Daniels‘. Seznámili jsme se s životem a osudem Jacka Daniela a mohli jsme sledovat výrobu známé whisky od začátku do konce.

Podívali jsme se i na rodinnou farmu, kam nás vzala naše průvodkyně Helen nebo do Art centra, kde pro nás připravily taneční a hudební číslo malé děti.

Jeden den jsme mohli předávat své zkušenosti a naučit alespoň základní taneční kroky a část jednoho tance baletky z místní univerzity. Slečny byly velmi šikovné a kroky jim stačilo jednou ukázat. I proto nás to všechny bavilo a užili jsme si to.

Abychom si ten hezký týden ještě prodloužili, po skončení festivalu jsme se vydali ještě na týdenní poznávací pobyt po národních parcích Ameriky. Navštívili jsme Grand Canyon, Monument Valley, Bryce Canyon a Zion Park. Z hazardního a barevného Las Vegas jsme odletěli do New Yorku, kde jsme prochodili celý náš poslední den. 

Pokud bych měla zhodnotit celý pobyt, a můžu mluvit za nás za všechny, festival byl úžasný. Skvěle naplánovaný program, který fungoval, milí lidé, kteří se o nás starali, vystoupení na zajímavých místech i publikum, které nás přijalo moc hezky. Co víc si přát.

Markéta Havlová