Podjavořičan

Tanec a zpěv z oblasti Horácka.

"Na pomezí jižní Moravy a Čech"
- z informační brožury folklorního souboru Podjavořičan

V zádumčivé krajině Českomoravské vrchoviny se jako perla uložená mezi čtveřicí rybníků skví bílá Telč. Toto dnes šestitisícové město vyrostlo pravděpodobně v polovině 13. století na křižovatce dvou zemských cest.
Páni z Hradce, jedni z prvních majitelů, přetvrořili Telč na středověkou vodní pevnost. Renesanční tvář dal Telči Zachariáš z Hradce. O barokní dotvoření města se postaraly rody Slavatů a Lichtensteinů z Kastelkornu.
Město se rozrůstalo, avšak vnitřní část mezi rybníky a hradbami si podržela půvabnou tvář Zachariášových časů. Proto bylo toto historické jádro města zapsáno v roce 1992 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Udržení kulturního odkazu a lidových tradic v povědomí lidí je smyslem práce folklórního souboru Podjavořičan Telč. Vznikl v roce 1989 jako spolek mladých lidí, kteří se nadchli pro lidovou píseň a tanec místního regionu, jenž je součástí Vysočiny neboli Horácka. Choreografie vystoupení souboru čerpá z původních dochovaných materiálů místních písní, tanců a zvyků. Také muzika, která složením nástrojů odpovídá historii, je ukázkou tzv. dyndácké (skřípácké) muziky používající dobových lidových nástrojů (jako jsou housle z jednoho kusu dřeva - dyndy neboli skřipky).
Chlapci a děvčata tančí v krojích ušitých podle původního telčského svátečního vzoru, jehož prostota a barevná strohost vypovídá o chudobě Horácka. Přesto ruční práce na výšivkách svědčí o bohaté fantazii a zručnosti našich předků. Někdy jej nahradí tzv. kroj pracovní, všední. Součástí ustrojení je také typický účes svobodných děvčat (tzv. "droužky" nebo čepec "půlka" vdaných žen). Protože Podjavořičan od roku 2000 spolupracuje s Třebíčskou muzikou (pod vedením Radka Vejvody), jsou muzikanti a zpěváci oblečeni také v třebíčských krojích.
Choreografka souboru Jana Návratová původní písně a tance dál zpracovává a spojuje do jednotlivých pásem - Blejskání, Koníčky, Nanynka, Hulán, Mateníky, Obkročáky, U muziky. Některé programy jsou tématicky zaměřeny na lidové zvyky (Masopust) či řemesla (Tkalci). Ve všech se odráží tvrdé živobytí lidí z kamenitého, drsného Horácka. Program z nich lze kombinovat, takže Podjavořičan může podle potřeby pořadateli nabídnout vystoupení pětiminutové, ale také až dvouhodinový pořad.
Název souboru je odvozen od jména nejvyššího vrchu Českomoravské vrchoviny Javořice, pod nímž se Telč nachází - tedy Podjavořičan.
Ten se svými programy vystupoval na mnohých festivalech v České republice (MFF Šumperk, Liptál, Chodské slavnosti...) i v zahraničí (Polsko, Švédsko, Rakousko, Švýcarsko, Turecko, Německo, Slovensko). Největšího úspěchu dosáhl svým vystoupením na 33. mezinárodním festivalu v Burse (Turecko) v roce 1994, odkud si odvezl cenu za nejlepší choreografii "Zlatý karagöz".
Kromě těchto pódiových vystoupení se zabývá bohatou pořadatelskou činností: Horácké bály, masopustní maškarády, oslavy "Vítání jara", Velikonoční jízda městem, Slet čarodějnic, Horácký jarmark.

Vedoucí souboru:
- Jindřiška Šťastná
- Jaroslav Novák, 28. října 550, 588 56 Telč III, t. 567213424, m. 602541258, podjavorican@quick.cz
- paní Doležalová

Kontakt:
Jindřiška Šťastná, vedoucí souboru
Náměstí 10
588 65 Nová Říše
tel: (+420) 567 318 227
(+420) 724 973 887
e-mail: