Po Kovářově se opět vydá Klibna a kozlíci

Tento starobylý masopustní lidový obyčej se každoročně odehrává v prvním lednovém týdnu v Kovářově, večer před svátkem Tří králů. I v letošním roce se tedy 5. ledna v podvečer vydají členové Jihočeského folklorního souboru Kovářovan po obci. Z vyprávění se obchůzka koná na památku krále Baltazara, jenž přijel na bílém velbloudu do Betléma poklonit se Ježíškovi. Klibna (maska koně) tedy podle lidového výkladu značí velblouda.
O tomto obyčeji se zmiňuje v knize Veselé chvilky v životě lidu českého Čeněk Zíbrt (1864 - 1932), český kulturní historik, jehož rodiště je nedaleko Kovářova v Kostelci nad Vltavou.

Z jeho knihy citujeme: 

"Dobře se pamatuji, že za mého dětství v rodné vesnici na Táborsku (Kostelci nad Vltavou) chodívala chasa s klibnou. Pokud jsem se ptal těch, kdo si všímají prostonárodních zvyků, neví o chozením takovém nikdo. Zapisuji tedy zvyk, aby se nadobro neztratil. Nenadál jsem se, že moje zmínka zachrání starobylý obyčej nadobro před zapomenutím." (konec citace)

5. ledna se vždy schází členové Kovářovanu, aby se připravili na obchůzku skotačivých kozlíků a klibny. Začíná oblékání do masek, zkouší se klapání okovaných čelistí kozlíků, ustrojuje klibna, kočí a sedlák se domlouvají, jak budou klibnu v jednotlivých staveních prodávat. 
Veselý průvod starobylých masek v obci obchází jednotlivá stavení, hospodář či hospodyně všechny počastují dobrou kořaličkou, na oves a seno přidají, ale klibnu nechtějí koupit. Chasa tedy ukončí obvykle celou obchůzku v místní hospodě, kde pan hostinský není skoupý, koně koupí a podle zvyku porazí. 

Významnost a jedinečnost tohoto zvyku podtrhuje i zájem České televize, která natáčela v roce 2006 celou obchůzku pro její prezentaci v nově vzniklém Folklorním magazínu, jenž ukazuje tradice v nás a kolem nás.

Z historie obchůzky:

Uvedený lidový zvyk podle vyprávění pamětníků prováděla chasa v Kovářově od nepaměti.

V roce 1976 byla ale obchůzka ukončena v usedlosti u Škochů v čp.3 a další generace mladíků již v tradici nepokračovala.

Masky skončily na deset let ve zmíněné usedlosti na půdě , odkud je v roce 1986 vynesl na světlo boží Milan Škoch (rodák z čp. 3), který ve spolupráci s Josefem Hezoučkým (též rodákem z Kovářova) tradici obchůzky v tomto roce po obci obnovil a tato byla zařazena i do programů folklorního souboru Kovářovan (založen roku 1984).

Obchůzka s klibnou a kozlíky dlouho udržována nebyla a tak po několika letech opět skončila.

Od roku 1990 se stávají vedoucími Jihočeského folklorního souboru Kovářovan manželé Milan a Pavla Škochovi a tento lidový zvyk opět zařazují do kulturních programů Kovářovanu.

Manželé Škochovi s kamarády ze souboru uvádějí obchůzku po obci znovu k životu v roce 2003 a od té doby každý rok v podvečer 5. ledna se s průvodem masek vydávají na cestu po jednotlivých staveních.  

manželé Milan a Pavla Škochovi

foto: Milan Škoch, momentky z obchůzky roku 2010, 2011

www.kovarovan.cz, www.jfos.cz