Petr Nečas: Osud folkloru je v nás samých

Předseda vlády Petr Nečas poskytl rozhovor časopisu FOLKLOR, který byl zveřejněn v dubnovém čísle.
Pochází z regionu, kde folklor je součástí běžného života, běžné kulturní výbavy, má proto logicky k němu velmi blízko. Jak sám hrdě tvrdí, jeho empatie patří všem moravským národopisným regionům, byť se narodil v Uherském Hradišti, tedy na Slovácku, a od konce osmdesátých let žije a má trvalé bydliště na Valašsku.

I když v současné složité ekonomické situaci má předseda vlády Petr Nečas starostí více než dost, přesto si našel chvilku i na téma jemu blízké – folklor.

FOLKLOR: O lidové kultuře a folkloru se u nás sice hodně mluví, ale podle názorů odborníků není ochrana kulturního a duchovního dědictví našich předků jednoznačnou prioritou státní kulturní politiky. Jak vnímáte tuto problematiku vy?

Já jsem přesvědčený, že tomu tak není. Folklor má u nás velkou podporu. I to že folklor je součástí kulturního dědictví, ale současně je to i živá kultura, tak ukazuje, že ta podpora jde správným směrem. Na druhé straně o tom, zda folklor a tyto lidové tradice budou žít, záleží především na nás samých. Na tom, zda se budeme chtít vracet k těmto svým kulturním kořenům, zda se jich budeme držet, zda je budeme respektovat, zda je budeme obohacovat, předávat svým dětem, na tom záleží dramaticky více než na tom, jestli stát dá na tu nebo onu akci o korunu více nebo o korunu méně.

FOLKLOR: Lidová kultura je – obrazně řečeno – především „věc“ srdce, ale v dnešní době i záležitosti finančních prostředků. Pomineme-li místní a regionální samosprávy, uvažuje vláda o tom, že by v současné ekonomické krizi mohla nějakým výrazným způsobem pomoci lidové kultuře a folkloru zvláště?

Domnívám se, že všechny orgány veřejné správy, to znamená místní a krajská zastupitelstva i stát věnují folkloru náležitou pozornost včetně jeho podpory. Je to součást naší kulturní tradice a tuto podporu si zaslouží.

FOLKLOR: Možnosti finančních zdrojů pro lidovou kulturu se momentálně hledají v oblasti turistického průmyslu, resp. v jejich vzájemném propojení. Výsledky jsou někde dobré, jinde se spojení folklorních a turistických akcí příliš nedaří. Neuvažuje vláda o vytvoření nějakého pobídkového mechanismu, který by organizátory obou typů akcí přiměl k užší a efektivnější spolupráci?

To by mělo být zájmem především místních samospráv a krajských samospráv. Podpora turistického ruchu, regionálního rozvoje je nesmírně důležitým zdrojem pracovních míst a folklor v tomto může sehrát velmi pozitivní úlohu jako jedna z kulturních památek, byť v tomto případně nikoli nějakou stavbou, ale v živém provedení a stát určitě pro to má vytvořit vhodný legislativní rámec, ale důraz bude vždy kladen především na místní a krajské samosprávy.

FOLKLOR: Folklorní sdružení České republiky je jednou z organizací uznaných MŠMT pro oblast práce s dětmi. Jak vnímáte jeho činnost a celkové působení v systému péče o tradiční lidovou kulturu, resp. při uchovávání a předávání jejich hodnot novým generacím?

Folklorní sdružení České republiky dělá skvělou práci, unikátní práci, která přináší obrovský prospěch celé zemi i nám všem. To, jaké množství dětí zpívá, hraje a tancuje v různých lidových souborech po celé republice, je mimo jiné zásluha Folklorního sdružení České republiky a já bych chtěl za práci všem, kteří se na práci sdružení podílí, velmi poděkovat nejenom jako předseda vlády, ale i jako občan této země.

FOLKLOR: Lidové tradice – to je jeden z hlubokých kořenů národní identity. Jak je vnímáte v situaci, kdy se – jako jejich protipól – ve všech pádech skloňují termíny evropanství a euroobčanství?

Já jsem přesvědčený, že ten základ musí být, že máme své kořeny, že v mnoha ohledech evropanství je jakýsi trošku umělý a velmi novodobý povlak. Máme své vlastní tradice a rozhodně bychom se jich ve prospěch nějakého imaginárního evropanství neměli zříkat. Je na co být pyšný a měli bychom na své tradice býti hrdí.

FOLKLOR: Bruselská eurounijní administrativa se u nás proslavila řadou „nápadů“, které jsou z hlediska lidového i zvykoslovného roku likvidační – viz např. její pokus zakázat domácí zabíjačky. Nemáte obavy, že tyto a některé další nepopulární návrhy bruselští úředníci nakonec prosadí?

Určitě tady zvítězí zdravý rozum nad úředním přístupem a neměli bychom si nechat vzít naše lidové tradice a zvyky. Koneckonců každý, kdo si i při současném trendu zdravé výživy dá čerstvou domácí tlačenku nebo jitrnici či ovar, tak určitě v tomto případě nebude souhlasit s Evropskou komisí.

FOLKLOR: Letošní folklorní rok, který začal v únoru již XIII. Národním krojovým plesem FoS ČR, má na pořadu mj. více než šest desítek folklorních festivalů a slavností. Najdete si čas některé z nich navštívit? A třeba posedět mezi folkloristy a zazpívat si s nimi nějakou „lidovku“?

Pevně věřím tomu, že si najdu čas navštívit některé z těchto festivalů, koneckonců u některých z nich budu i patronem. Myslím si, že lidovou píseň bychom neměli zpívat pouze na festivalech, ale i v běžném životě a já se o to snažím.

Připravil: Kazimír Jánoška

Foto: archiv Kabinetu předsedy vlády ČR