Olšinka

Těšínské Slezsko leží na severovýchodě České republiky.
Jeho hranice se táhnou od Bohumína po celé délce česko - polské státní hranice až k nejvýchodnějšímu místu ČR - Hrčavě - která leží v bodu, kde se stýkají hranice polské, české a slovenské republiky. Dále pokračují po linii česko - slovenské státní hranice, sledují řeku Morávku až k jejímu vtoku do řeky Ostravice u Frýdku - Místku. Celé území na pravém břehu Ostravice patří k Těšínskému Slezsku včetně té části města Ostravy, která je dále uzavřena ústím řeky Ostravice do řeky Odry. Ta opouští Českou republiku u Bohumína.

Přestože rozloha Těšínského Slezska je pouze 1,6 % rozlohy České republiky, je velmi bohaté na různé typy krojů.
V Moravskoslezských Beskydech najdeme starobylý gorolský kroj, který od 16.století zůstal téměř beze změn, i kroj jablunkovských měšťanů, který má barokní prvky.
V Podbeskydské pahorkatině, kolem města Těšína, se nosil tzv. těšínský kroj s bohatými stříbrnými šperky.
V nížinné části Těšínska, kolem Orlové, byl typický kroj s širokou sukní a mnoha spodnicemi, tzv. orlovský kroj. A protože v této části Těšínska je ještě dnes dolováno černé uhlí, objevuje se zde také havířská uniforma.
Sousedství a dlouhodobý společný historický vývoj Těšínského Slezska s polským etnikem zanechalo své stopy v nářečí, zvycích i tancích na obou stranách hranice.
Národopisný soubor OLŠINA předvádí ve svém programu všechny typy krojů, dětský národopisný soubor OLŠINKA se zaměřil na dětské kroje z mateřského města Orlové.


ORLOVÁ
Národopisný soubor Olšina a dětský národopisný soubor Olšinka působí ve městě Orlová, které bylo v 19.století centrem nížinného Slezska.
První zmínky o Orlové jsou z r.1223. Do doby nalezení uhlí v r. 1817 byla zemědělskou obcí. Pak nastal prudký rozvoj . Do Orlové se začali za prací stěhovat lidé ze Slezska, Čech, Slovenska i Haliče. Rozvíjela se stavba bytů v tzv.hornických koloniích, škol i úřadů. Vznikaly různé dělnické spolky, ve kterých se začalo rozvíjet kulturní a sportovní dění.
Útlum nastal po 2.světové válce, kdy díky ložiskům uhlí a jejich dalšímu dolování bylo rozhodnuto o zaniknutí obce. Díky patriotizmu vedení města se však hledaly nové lokality, kde by bylo možno stavět byty pro stále přibývající horníky. Byly nalezeny na kamenném podloží obce Lutyně. Zde se v 60.letech 20.století začínají stavět panelové domy pro horníky a jejich rodiny, kteří přicházejí za prací z celé republiky. Díky této vysoké migraci obyvatelstva žije dnes v Orlové mnoho lidí, jejichž kořeny jsou odjinud. Neznají historickou minulost města a svůj vztah k městu si postupně vytvářejí. Dnes má Orlová asi 35 000 obyvatel a díky útlumu dolů i problémy s jejich zaměstnaností. A protože lidové písně, tance a zvyky jsou součástí historie, hledají soubory zapomenuté tradice a přivádějí je na jeviště.

OLŠINKA
Dětský národopisný soubor Olšinka začal působit při ZŠ K. Dvořáčka 1230 v Orlové v prosinci 1992. Jeho základnu tvoří asi 45 dětí taneční složky ve věku 5 - 15 let a 7 členů muziky, ve které hrají dospělí i děti.
Zaměřuje se na tance, písně a zvyky dětí především z Orlovska, které předvádí na jevištích celé ČR, ale viděli je také diváci v Polsku, Bulharsku, Litevské republice. Při svých pořadech pro školy seznamuje děti jak se jejich vrstevníci bavili před více než 100 lety. Je garantem dětské části folklorních městských slavností, kdy si zve jako hosta dětský folklorní soubor z jiného regionu ČR.
V roce 1997 postoupil do Zemské přehlídky dětských národopisných souborů Moravy a Slezska s pásmem jarních zvyků "Vitej, Viosna" , v r. 2003 s pásmem her, písní, tanců a říkadel o ptácích "V čornym leše ftošek špivo" a v r. 2005 obsadil 3. místo v regionální přehlídce DNS Slezska s pásmem škádlivek, písní a tanců o komárech "Coši v leše gruchnelo".


Vedoucí souboru: Dagmar Valová
Choreografie: Josef a Dagmar Valovi
Primáš CM: Zdeňka Pukowiecová


Kontakt :
Dagmar Valová
Karla Dvořáčka 1218
735 14 Orlová-Lutyně
tel: (+420) 739 213 370
e-mail: