O folkloru s Jiřím Běhounkem, hejtmanem Vysočiny

Narodil se v Praze, po absolvování Fakulty všeobecného lékařství UK ho život „odvál“ na Vysočinu, tedy do regionu, který je etnografy vnímán jako Horácko. Většinu času v dětství však strávil na vesnici, proto otázku národopisného profilu nevnímá jako otázku odbornou – venkovskou kulturu cítí jako součást tradic a vývoje územního celku kraje Vysočina... Lékaře i politika v jedné osobě – hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka „zaměstnává“ jasný národopisný profil kraje na rozhraní Čech a Moravy řadou praktických témat.

FOLKLOR: Ve SWOT analýze stavu kultury a kulturního dědictví z roku 2005 je konstatován možný zánik tradiční a lidové kultury, resp. oslabení jejich identity na Horácku. Platí tato ohrožení i v současnosti?

Jevy tradiční lidové kultury jsou ohroženy v obecné rovině přibližně ve stejné míře ve všech regionech a toto ohrožení souvisí s proměnami životního stylu v současné době. Situace v kraji Vysočina se koncepčně i reálně zlepšuje, neboť i zde bylo zřízeno metodické Regionální pracoviště tradiční lidové kultury při Muzeu Vysočiny Třebíč v souladu s vládní koncepcí. Toto pracoviště systematicky dokumentuje jevy tradiční lidové kultury v regionu a svou činností přispívá k propagaci a uchování těchto jevů. Na základě dotazníkových výzkumů v letech 2006–2010 jsme se soustředili na konkrétní aktivity, například masopustní tradice, hodové tradice atd. Těší nás i obnovování tradic v jednotlivých obcích. V příštím roce je připravováno vydání sbírky lidových písní z Podhorácka z oblasti Náměšťska a Velkobítešska. V plánu je rovněž vytvoření krajského seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury, v němž budou zahrnuty nejvíce ohrožené jevy.

FOLKLOR: Uchovávání a rozvoj lidových tradic je úzce svázán s konkrétním prostředím, přístup orgánu samosprávy k folklorním souborům z toho nevyjímaje. Jakou pozici zaujímá v tomto ohledu Kraj Vysočina?

Uvědomujeme si důležitost a hodnotu kulturních tradic při vytváření místní identity, a proto v jednom ze základních programových dokumentů kraje je zakotvena podpora uchování a rozvoje tradiční lidové kultury a její prezentace vůči veřejnosti. Odborným garantem péče o tradiční lidovou kulturu v našem regionu je již zmíněné regionální metodické pracoviště. V současné době je ve spolupráci s tímto pracovištěm rovněž připravována krajská koncepce rozvoje tradiční lidové kultury. Kraj podporuje kulturní tradice také finančně, a to jak přímými dotacemi udělovanými nejvýznamnějším akcím, tak i každoročním vyhlašováním grantových a dotačních titulů. Jako příklad můžeme uvést grantový program Fondu Vysočiny „Regionální kultura“ zaměřený na podporu a prezentaci živé kultury či Pravidla Rady kraje Vysočina pro poskytování dotací v oblasti neprofesionálního umění. Kraj přijal zásady pro poskytování

dotací na podporu společenských a kulturních aktivit obcí kraje Vysočina souvisejících zejména s oslavami či připomenutím významných výročí obcí.

FOLKLOR: V kraji jsou registrovány více než dvě desítky folklorních souborů. Jaké je jejich „propojení“ s turistickým ruchem a jeho ekonomickým potenciálem?

V kraji Vysočina působí kolem 30 dětských a asi 15 souborů dospělých a mládeže, které jsou propojeny díky Horáckému folklornímu sdružení (HORFOS). Celkem se tedy jedná o téměř 50 oficiálních folklorních souborů, ke kterým musíme ale připočítat i neoficiální vesnické skupiny. Ty jsou často aktivními

pořadateli a organizátory folklorních akcí pro širokou veřejnost – např. soubor Podjavořičan v Telči (jarní přehlídka Folklor v máji), soubor Bítešan ve Velké Bíteši (Mladé Bítešsko, Bítešské hody, Setkání na Podhorácku, Na Bítýšském jarmarku), jihlavské soubory Pramínek, Šípek a Vysočan. Množství folklorních souborů a jimi pořádaných akcí svědčí o tom, že zájem o folklor na Vysočině stále existuje. Mimo to podobné kulturní aktivity jsou častým cílem turistů a nesou silný ekonomický potenciál.

FOLKLOR: V první adventní neděli roku 2010 se v pražském hotelu Hilton konal už pátý Mezinárodní vánoční bazar. Na této výjimečné charitativní akci, kterou pořádá Asociace manželek diplomatů s patronkou Livií Klausovou, zastupovaly Českou republiku tradiční produkty z Vysočiny… S jakou odezvou se setkaly?

S potěšením musím říci, že o prezentaci kraje Vysočina byl velký zájem. Jak nabídka produktů, tak i nabídka z oblasti cestovního ruchu se setkala s velmi pozitivní odezvou návštěvníků. Svědčí o tom i výtěžek z prodaných výrobků, který se blížil třiceti tisícům korun a byl věnován na podporu charitativních projektů. Návštěvníci si mohli vybrat z celé škály tradičních výrobků z Vysočiny, které jsou známé svojí kvalitou a v mnoho případech jsou nositelem značky „VYSOČINA regionální produkt“. Zcela vyprodány byly například salámy Křemešník a Vysočina 1967, sladové sušenky z Dalešic, pivo z chotěbořského pivovaru - nositele ocenění Pivovar roku 2010, Tasovské celozrnné křupavé placky, med, jaroměřický Archivní sýr, Aronie – originální destilát města Bystřice nad Pernštejnem nebo dřevěně loutky z Království loutek s.r.o., sklo z Hutě Anna, keramika z Nové Říše, vinuté perly Jany Paškové, skleněné svícny vyráběné technologií Fusing a řada dalších. Kromě výrobců přispěla dárky i města Jihlava, Jemnice a Bystřice nad Pernštejnem.

FOLKLOR: Na závěr – svůj životopis máte na webových stránkách uvedený mottem: „S nasazením, rozhodně, slušně.“ Zrcadlí se v něm především Vaše životní filozofie nebo je spíše politickým krédem, kterým se řídíte ve své práci při správě a řízení věcí veřejných?

Myslím si, že jsem se tímto heslem řídil celý život a není důvod své přesvědčení měnit ani v politické funkci.

Připravil: Kazimír Jánoška

Foto: Archiv Kraje Vysočina

(Převzato z časopisu FOLKLOR č. 01/21011)