FOLKLORNÍ KALEIDOSKOP pokračuje

V závěru druhé etapy realizace projektu „Folklorní kaleidoskop jižní Moravy a Vysočiny“, podpořeného z fondů Evropské unie, byla Folklornímu sdružení České republiky předána studie „Marketingová strategie propagace folklorních aktivit“. Zpracovatelem studie je ECEAT (European Centre for Ekology and Tourism). I když má uvedený projekt základní směry a obsah propagace zpracovány, do zahájení propagační kampaně na začátku roku 2010 lze ještě řadu věcí změnit a přizpůsobit aktuálním požadavkům.

Studie upozorňuje na rozdílnou turistickou návštěvnost krajů, kterých se projekt týká. Zatímco Jihomoravský kraj figuruje v tabulkách návštěvnosti (domácí i zahraniční) v celostátním měřítku na bronzové příčce, kraj Vysočina obě tabulky uzavírá. Pokud by vás zajímaly údaje o návštěvnosti vašeho kraje, najdete je na www.czso.cz . Ze zahraničí oba kraje navštěvují nejčastěji Slováci, Němci a Rakušané, zatímco celostátně u nás nejvíce utrácejí Japonci, Rusové a Izraelci.

Studie upozorňuje na zásadní změny v návštěvnosti České republiky v posledních letech: od roku 2000 poklesl podíl turistů využívajících cestovních kanceláří ze 70 na 17%, což ukazuje na rostoucí uplatňování individuálních požadavků. Studie upozorňuje v některých případech také na nesoulad mezi místy folklorních festivalů a turistickou atraktivitou zájmového území.

Z hlediska vlivu folklorních slavností a festivalů na cestovní ruch vyznívají pro folklorní aktivity nejhůře závěry studie: propagace folklorních aktivit postrádá konkrétní marketingovou nabídku. Dokážeme sice připravit krásné propagační materiály o našich akcích, ale turisté zřejmě požadují víc. Konkrétní nabídku k pobytu na určité akci včetně souvisejících služeb. Nejsem si jistý, jestli folklorní festivaly mohou a mají jít až tak daleko. Rozhodně je tady ale reflektován ekonomický prostor pro takovéto nabídky. Studie konstatuje, že „nabídka lidové kultury či folkloru pro turistiku nemá dosud jednotnou vizuální a značkovou politiku. Používané distribuční cesty nereflektují rozmach internetu včetně sociálních sítí a jeho stále větší převahu nad ostatními distribučními cestami.

Ne se všemi závěry a doporučeními studie „Marketingová strategie propagace folklorních aktivit“ musíme souhlasit a ne na všechny reagovat. K uskutečnění folklorního festivalu nestačí jen turisticky zajímavá lokalita, ale musí tam být především folklorní soubory, organizátorské a divácké zázemí, podpora ze strany místa a regionu a řada dalších předpokladů. Málokterý pořadatel bude mít dost sil na aktivní vstup do organizování turistické návštěvnosti, i když na druhé straně tím ztrácí šanci na možná zajímavý finanční příspěvek. Určitě ale není na škodu, když se na výsledky naší práce občas podívá někdo jiný, z jiného úhlu pohledu, než na který jsme zvyklí. A zajímavost a podnětnost takovéhoto pohledu uvedené studii rozhodně nelze upřít.

Jiří Pokorný