Dvě zprávičky DTA z posledního dne Pražského jarmarku a závěrečný rozhovor s J. Šlajsem

Dvě zprávičky z posledního dne Pražského jarmarku a závěrečný rozhovor s J. Šlajsem.
Nos na nos a Včelí folklor

Fotoalbum z posledního dne je na této adrese: http://dominoo.rajce.idnes.cz/7._PRAZSKY_JARMARK_-_UTERY_31._8._2010/

Hezký den
Slávek Hrzal
DTA, 603 426 422
www.dta.cz

Nos na nos

Děly se to poslední festivalový den na Pražském jarmarku roztodivné věci. Muži ze souboru z Nového Zélandu během svého vystoupení vyplazovali na diváky jazyky (důkaz je na fotce) a ti jim za to tleskali! Ještě, že tam neseděla moje paní učitelka (skončil jarmark a začíná škola! Ach jo.). Ta za vypláznutí jazyka dává tresty. Pravda, obvykle u toho ve škole netancujeme a nezpíváme (že bych to vyzkoušel?). Ale to ještě nebylo všechno. Na závěr vystoupení vedoucí Novozélandského souboru špičku svého nosu opřel o špičku nosu moderátora! A pak v zákulisí totéž udělal s režisérem a mnohými dalšími (fakt, taky to mám na fotce). Asi jako když si lidi z Evropy dávají při setkání pusu. Prostě jiný kraj, jiný mrav.

Když už všechno dokumentuji fotografiemi, chvilku se u nich zastavím. Nebyl jsem zdaleka jediný, kdo se snažil folklorní atmosféru na Pražské jarmarku zachytit na fotografiích. Fotil snad každý návštěvník. Nejvíc narváno bylo po každém vystoupení v zákulisí. Tanečníci, zpěváci i muzikanti ochotně pózovali, usmívali se a předváděli. Neviděl jsem, že by někdo žádost o fotku s naštvaným výrazem odmítnul. Turisté se doma jistě budou chlubit svým známým a příbuzným, co v Praze zažili. A totéž se odehraje i v mnoha domácnostech tuzemských. Udělám to i já. A jednou fotkou se pochlubím hned teď. Když jsem první den Pražského jarmarku psal o paní, která si s sebou vzala rybářskou stoličku, aby nemusela hledat místo na zaplněných lavicích, mnozí mi to nevěřili. Tu paní jsem bohužel nevyfotil. Ale poslední den jsem u nástěnky s programem potkal pána s rybářskou stoličkou v ruce. Toho už jsem na fotce zvěčnil. Tak už mi věříte? Kdo nevěří, ať tam běží, říká se. Na Ovocný trh však nemusíte pospíchat hned teď. Další Pražský jarmark bude až za rok. Začne 19. srpna 2011 ve Stavovském divadle. Jste zváni.

Kamil Novák, DTA

Včelí folklor

Vosy a včely jsou „folklorem“ folklorního festivalu Pražský jarmark. U stánků s koláčky a dalšími cukrářskými výrobky poletují jedna za druhou. Jen si sednout a píchnout. Nic moc. Ale že jedna taková včelka přiletí i z pódia, to jsem nečekal. A píchla. Tedy spíš popíchla diváky k potlesku o něco většímu, než je obvyklé. Folklorní soubor z Indonésie do svého pražského repertoáru zařadil i populární písničku mistra Gotta Včelka Mája (klikni na amplionek a uslyšíš to). Zpívanou česky (tedy asi tak, jako když já mluvím anglicky). Že si mistr rád zazpívá u cimbálu nějakou tu lidovku, je známé. Nedávno dokonce vydal folklorní album s názvem Lidovky mého srdce. Žádné velké překvápko. Ale že se jeho a Včelka Mája (a taky Karla Svobody) dostane na folklorní festival a navíc až z Indonésie, to už překvápko je. A velké. I když, jak se to vezme. Pochybuji, že tance a písničky, kterým dnes říkáme folklorní, jako folklorní vznikaly. Prostě je někdo vymyslel (napsat text a hudbu), lidi si je zpívali a při nich tancovali. A vůbec netušili, že jednou budou existovat nějaké folklorní soubory, které ty písničky budou vyhledávat a oprašovat a předvádět na festivalech. Takže je docela dobře možné, že za dalších iks let budou soubory našim potomkům zpívat a hrát dnešní pop. Kdo ví? Bohužel (nebo bohudík?) my už to neuslyšíme.

Nechme předpovídání budoucnosti a věnujme se tomu, co je teď. Tedy folkloru na Pražském jarmarku. Už ve středu 1. září 2010 bude minulostí. A organizátoři jistě začnou přemýšlet o tom, koho pozvou na další, v pořadí již osmý, ročník. Dovolte mi tedy na závěr jedno malé (včelí) píchnutí. Co takhle na něj pozvat mistra, aby nám (ale hlavně zahraničním turistům) zazpíval Včelku Máju v originále (nejlépe za doprovodu cimbálu a houslí).

Kamil Novák, DTA