English version
Česká rada dětí a mládeže ocenila starosty. > Informace > Aktuality > Úvodní slovo při zahájení výstavy v sídle Rady Evropy

Úvodní slovo při zahájení výstavy v sídle Rady Evropy

9.10.2011

V pondělí 3. října 2011 byla v sídle Rady Evropy ve Štrasburku zahájena výstava nazvaná Czech Republic: A Treasury of Folk Traditions at the Heart of Europe / Česká republika: Folklorní velmoc v srdci Evropy. O výstavě a folkloru v ČR promluvila při otevření výstavy Jarmila Jandová, spoluautorka výstavy.

"Tato putovní výstava, která představuje na čtrnácti panelech textem a fotografiemi bohatství českého, moravského a slezského folkloru, existuje ve třech variantách. Původně byla vytvořena v r. 2008 Folklorním sdružením České republiky v českém a ruském jazyce pro Ministerstvo zahraničí. Později byla připravena anglicko-česká verze s jinou grafickou úpravou, nazvaná Czech Republic: A Treasury of Folk Traditions at the Heart of Europe / República Checa: Un caudal de tradiciones folclóricas en el corazón de Europa. Posléze byl na místo španělského textu dosazen původní český text, a tak vznikla anglicko-česká verze.

 Je velmi příhodné, že výstava byla představena v sídle Rady Evropy, organizace, která si klade za cíl dosáhnout větší jednoty mezi svými členy, neboť folklor je jedním z faktorů, které přispívají ke sblížení a lepšímu vzájemnému porozumění mezi různými lidskými společenstvími. Někteří lidé by o tom mohli pochybovat. Mnozí považují folklor za něco překonaného, za pouhý pozůstatek minulosti v rozvinutých moderních společnostech. Navíc folklorní projevy se zdají být tak jedinečné a často exotické, tak svázané s místy a kulturami, ve kterých vznikly – jak by mohly napomáhat sblížení lidí ze současných rozvinutých temí?

Slýcháme však často na našich festivalech členy souborů z různých zemí říkat, že folklor je spojuje, přináší jim nová přátelství a lepší vzájemné porozumění. Je to snad jen tím, že folklorní projevy jsou tak rozmanité, přitažlivé, zábavné, nebo prostě tím, že účinkující sdílí mezi sebou stejné zájmy? Tak tomu jistě je, ale pravá příčina je hlubší. Jde o to, že folklor je svou podstatou hluboce zakořeněn v životě. Je svázán se všemi základními životními skutečnostmi, které jsou společné lidstvu všude na světě.

 Co je folklor? Etymologicky je to moudrost lidu – the lore of the folk. Jsou to odvěké tradice a moudrost rurálních komunit. Někdo by mohl namítnout, že tradiční venkovské komunity už skoro vymizely z moderních industrializovaných národů. To je pravda; společenský život se nesmírně změnil ve většině zemí. Avšak i při seberozvinutější civilizaci nebo při sebevyšší technologické úrovni společnosti, všichni lidé nadále prožívají jisté základní situace od narození do smrti, které jsou stejné kdekoli na zemi. A folklor je úzce svázán s těmito situacemi. Není to původně estetický výtvor nebo nějaká ozdoba na povrchu života. Jeho četné projevy dokonce nemají převážně estetickou funkci. Vezměme si jako příklad lidovou píseň:

Píseň patří k nejvýraznějším projevům tradiční lidové kultury, neboť je funkčně vázána na všechny typické situace v životě jednotlivce i celého společenství, na výroční i rodinné svátky a obyčeje, na památné události. Ve statisících zápisů písní z Čech, Moravy a Slezska nacházíme cykly spojené tematicky s narozením, láskou, manželstvím, pracovním procesem, různými rituály, vojnou, vzpourou proti útlaku, nemocí, stářím, smrtí. (...) Lidová píseň se často spojuje s instrumentálním doprovodem a tancem, který se také obvykle vyznačuje vazbou na určité situace, svátky a obyčeje výročního cyklu.  (Výstava, panel 8)

Dále pak folklor má kolektivní povahu, je to kolektivní, většinou anonymní tvorba. Znamená to sdílení. Představa osamělého umělce nebo diváka nejde dohromady s folklorem. Můžete jít sami do divadla nebo do kina nebo na koncert, ale nemůžete se zúčastnit osaměle folklorního festivalu, i když se tam dostavíte sami. Budete nakonec vtaženi do dění.

Také je důležité uvědomit si, že folklorní projevy často spojují to, co politický vývoj rozdělil. Politické hranice jsou pohyblivé a nestálé, zatímco folklorní hranice jsou v porovnání stálé. Vezměme na příklad moravsko-slovenské pomezí: dnešní politická hranice nemá smysl z hlediska lidových tradic. Několik současných přeshraničních festivalů (nejen v této oblasti, ale také mezi Moravou a Polskem, Moravou a Rakouskem nebo Čechami a Polskem) svědčí o tom, že obyvatelé na obou stranách hranic to takto pociťují a přejí si obnovit staré vztahy příbuznosti.

Uvedené důvody vysvětlují, proč Česká republika zažívá v posledních dvaceti letech nebývalé obrození folklorních projevů i proč folklorní aktivity přitahují tolik mladých lidí. České země se vždy mohly chlubit úžasným bohatstvím lidových tradic, ať už v hudbě, tanci, ústní slovesnosti, venkovské architektuře, lidových řemeslech nebo gastronomii, ale dnes máme mimořádný počet folklorních událostí po celý rok: festivalů, lidových slavností, rituálů, kocertů, soutěží, setkání, jarmarků, hodů ... A navíc mnohé folklorní projevy jsou stále svázány s hlavními starobylými událostmi výročního životního cyklu jako jsou Vánoce, velikonoce, dožínky, vinobraní atd. Představte si, že byste byli turisté, kteří se rozhodli cestovat po České republice jen za folklorem: mohli byste začít 1. ledna a skončit 31. prosince a sotva byste byli měli jeden den volný. V létě, v době největšího soustředění festivalů a jiných událostí, byste je ani nestihli navštívit všechny.

Další pozoruhodná skutečnost je hromadná účast dětí, dospívajících a mládeže. Je mnoho dětských folklorních souborů a nejen to, též dětských folkorních kapel. Máme mladičké primáše i primášky a cymbalisty i cymbalistky. Je několik dětských folklorních festivalů, a to i mezinárodních.

To vše jsme chtěli ukázat na naší výstavě: dnešní lidové tradice a tvorbu jako živou skutečnost. Žádná z více než 70 fotografií, které ilustrují výstavu, není muzejní nebo archivní. Byly vybrány z přibližně 3000 snímků, které zachycují současné dění. Výstava se zaměřuje na tři hlavní témata. Začíná výročními zvyky od Vánoc (zimního slunovratu) do vinobraní a hodů (většinou spojených s podzimní rovnodenností). Druhé téma je úžasná rozmanitost a bohatost českého, moravského a slezského folkloru. Toto je doloženo na třech panelech věnovaných lidové písni, tanci a krojům. Poslední čtyři panely informují o mnohostranné činnosti Folklorního sdružení České republiky a o nejvýznamnějších festivalech a jiných důležitých folklorních událostech, s důrazem na účast dětí a mladých lidí."

 Jarmila Jandová

Zahraniční tajemnice pro španělsky hovořící země

Folklorní sdružení České republiky

Kalendárium

Fkaleidoskop

Folklorní kaleidoskop